CR RÁM

Pro geometrii jsem nenašel vhodnější slovo než podmanivá. Nemá pranic společného s flegmatickou ležérností a jistou formou tvrdohlavosti prvních pionýrských devětadvacítek, více do hry zapojuje jezdce.

Přední trojúhelník prodloužený o dva centimetry, kraťoučký představec a zadní stavba zkrácená na hodnotu 435 milimetrů, to vše se promítlo do nadprůměrné točivosti a ovladatelnosti, která byla ještě před pár lety ve spojení s největším průměrem kola takřka nemyslitelná. Přenos energie je dokonalý a v podstatě nulové sklony k jakémukoli náznaku torzního kroucení vyniknou i při naklopení do zatáčky.

Nové CRR 290 je kolem maximálně vyváženým, které má skvělý základ, na němž lze postavit stroj pro různé druhy a způsoby sportovního vyžití. Primárně by se tento bike měl stát sportovní střelou, stejně tak si ale můžete trochu přeskládat kokpit a udělat si z něj komfortní a jistý výletní křižník, nebo naopak hravý, zábavný a lehký trailbike na velkých kolech.

Luxusní ovladatelnost. Tohle cítíme už po ujetí prvních metrů. CR se nejen v tomto směru extra povedlo, zatáčí na brnknutí prstu, miluje ostré vracečky, prostě disponuje oním dnes tolik vyzdvihovaným „fun factorem“, a to v daleko větší míře, než by člověk u sportovního hardtailu střední třídy mohl očekávat. Jenže toto vše je pouze jedna strana jeho povahy, ta druhá je výkonnostní, sportovní. Naladění geometrie se povedlo natolik, že zmíněné schopnosti neznamenají jakékoli ústupky ze strany přátelskosti k jezdci samotnému.